Ve dnech 20. – 23. dubna 2023 se bude na Novoměstské radnici v Praze konat 48. veletrh starožitností Antique. Největší prodejní přehlídka starožitných předmětů v České republice se tentokrát zaměří na téma využití starožitností jako bezpečného uložení hodnot v rámci diverzifikace portfolia. To je při současné míře inflace otázka velmi aktuální. Experti doporučují zejména investice do stříbrných uměleckých předmětů a historického porcelánu.
Rodinné šperky, mince z drahých kovů, obrazy uznávaných umělců či vzácný, staletí starý porcelán a sklo posloužily v rozkolísaných dobách válek a měnových reforem svým majitelům jako prostředek, do kterého uložili své finanční zdroje a přenesli tak hodnoty vytvořené často celými generacemi do nových časů. Na mezinárodně srozumitelný a dobře prodejný movitý majetek chce Asociace v souvislosti s veletrhem upozornit.
„Ceny starožitných šperků jdou v posledních letech nahoru nenápadně. Cena zlata narůstá pomalu a ceny stříbra se zatím příliš nevychýlily, takže u cen šperků se zatím ještě příliš neprojevují nárůsty cen,“ konstatuje Simona Šustková, viceprezidentka Asociace starožitníků. Osobně pokládá za potenciálně nejlepší investici z hlediska budoucího nárůstu ceny stříbrné předměty. „Co se týká cen vzácného porcelánu z našich nejstarších porcelánek či kvalitního uměleckého porcelánu z továren v Míšni, ve Vídni či v Sevres, ceny jsou po covidovém poklesu na nižší úrovni, než tomu bylo před 10 lety. Totéž se dá říct o vzácném starožitném skle. Z toho vyplývá jediné, je vhodná doba nakoupit,“ doporučuje Simona Šustková.
Aukční rekordy naopak atakují prodeje zlatých a stříbrných sběratelských mincí a medailí. „Je vidět, že sběratelské cena této komodity společně s cenou drahého kovu vzbuzuje v lidech jistotu. U ostatních starožitností nabízených v obchodech se prodeje pohybují v lepších průměrech, trh se po covidových uzavírkách obchodů oživil,“ říká prezident Asociace starožitníků Jan Neumann.
Lidé si podle Neumanna začínají uvědomovat, že starožitnosti mají nejen estetickou hodnotu, ale že jsou také vhodným prostředkem pro bezpečné investice. I když se jejich cena v krátkodobém pohledu může vychýlit a dočasně i klesnout, ve středně a dlouhodobém horizontu je rozhodně investice do kvalitních starožitností jistotou. Počet obchodovatelných památek totiž klesá s tím, jak se jednotlivé starožitné předměty dostávají do sbírek muzeí a jiných veřejných institucí.
Investiční výnos starožitností tak může být velmi zajímavý, jak ukazují příklady z minulosti: přes 3000 let stará mramorová plastika královny Mutnodžmet byla v roce 1981 vydražena za 82 tisíc dolarů, sběratel Norbert Schimmel ji v roce 1992 prodal za 451 tisíc dolarů a v roce 2006 šla plastika do aukce za vyvolávací cenu tři miliony dolarů. Cena prodeje není známa, ale i kdyby se prodala „pouze“ za vyvolávací cenu, znamenalo by to během let 1981 až 2006 roční zhodnocení 14,5 procenta.
„Tři tisíce let starou sošku si návštěvníci Antique pravděpodobně nekoupí, ale najdou na něm řadu jiných, dostupnějších starožitných předmětů, od šperků a mincí, starožitného skla a porcelánu přes historický textil a starožitný nábytek až po obrazy, grafiky nebo například historické zbraně,“ říká prezident Asociace Jan Neumann.
Veletrh Antique je tradičně jediným veletrhem v Česku, na němž své exponáty představují výhradně předem registrovaní a ověření vystavovatelé z řad českých starožitníků. Asociace starožitníků ho pořádá dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Návštěvnost veletrhu se za rok pohybuje mezi 15 až 16 tisíci lidí, předpokládaný obrat je mezi 30 a 50 miliony korun za jeden veletrh. Návštěvníci jsou z velké části tvořeni laickou veřejností, která si díky veletrhu mapuje český trh se starožitnostmi a získává základní orientaci v jejich cenách.
