Schodek státního rozpočtu v loňském roce činil celkově 360,4 miliardy korun. Jedná se o třetí nejvyšší deficit v historii samostatné České republiky. Hlubší byl schodek už jen v covidových letech 2020 a 2021. Přesto je však dnes zveřejněný celkový výsledek lepší než plán vlády, který počítal se schodkem za loňský rok ve výši až 375 miliard korun. Na lepší než plánované číslo zareagovala bezprostředním zpevněním česká koruna, když si vůči euru připsala během zhruba třiceti minut 0,2 procenta a posílila až na 24,10.
Díky loni Sněmovnou schválené dani z mimořádných zisků může Fialova vláda předpokládat, že se naplní již schválený rámec státního rozpočtu pro letošní rok. Ten počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Přestože se jedná o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval běžné daně (tedy jiné než ty mimořádné).
Možná poněkud překvapivý závěr se zrcadlí v nejnovějších posudcích světově významných ratingových agentur. Agentura Fitch Ratings Česku loni na sklonku roku potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent hrubého domácího produktu už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor’s (poblíž 40 procent hrubého domácího produktu až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila jen o týden dříve. I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí. Důležité je to, že ani podle jedné z agentur v dohledné době nehrozí náraz na dluhovou brzdu, odpovídající úrovni 55 procent HDP. České veřejné finance zkrátka v žádném rozvratu nejsou a jen tak ani nebudou.
Podle Mezinárodního měnového fondu má roku 2025 dosahovat nominální hrubý domácí produkt ČR celkem 8546,2 miliardy korun. Fialova vláda rámcově plánuje až do roku 2025 schodky státního rozpočtu každoročně v pásmu od 250 do 300 miliard korun. Veřejné finance však nesestávají jen ze státního rozpočtu. Ale také třeba z rozpočtů krajů a obcí nebo zdravotních pojišťoven. Třeba předloni činil schodek samotného státního rozpočtu necelých 420 miliard korun, ovšem celkový deficit veřejných financí „jen“ bezmála 360 miliard. To proto, že některé veřejné rozpočty hospodařily přebytkově. Například kraje a obce předloni dohromady hospodařily s přebytkem přesahujícím 41 miliard korun.
Pro rok 2025 zatím Fialova vláda rámcově počítá se schodkem státního rozpočtu maximálně 260 miliard. Předpokládejme, v souladu s MMF, že další veřejné rozpočty v tom roce nevykážou přebytek celkově kolem 60 miliard korun jako předloni, ale pouze zhruba poloviční, kolem 30 miliard korun. Takže deficit veřejných financí v roce 2025 bude (260 – 5) / 8546,2 = 2,7 % < 3 %. Fialova vláda by tím tedy vlastně svůj slib splnila. Protože deficit veřejných financí k HDP by byl nižší než tříprocentní.
Současné vládě tedy ke splnění slibu stabilizace veřejných financí a stlačení jejich schodku pod „maastrichtskou“ úroveň tří procent vlastně postačí každoročně tvořit schodky v pásmu od 250 do 300 miliard korun. To je uskutečnitelné bez zvýšení běžných daní a současně bez zásadnějších škrtů.
Fialově vládě totiž svým způsobem opravdu nahrává inflace. Ta totiž vlastně „zdaňuje“ občany i firmy místo ní. A nafukuje ukazatel nominálního HDP, takže i deficity v rozmezí od 250 do 300 miliard se v něm snáze „rozpustí“. Nakonec tedy opravdu může nastat situace, že vláda daně nezvedne a žádnou další daň kromě té mimořádné, počítané od příštího roku, nezavede. A přesto stáhne deficit pod úroveň tří procent HDP, jak slibovala, ještě během svého řádného funkčního období.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
