Novoroční projev premiéra Petra Fialy se v oblasti ekonomických témat nesl v poměrně realistickém duchu, byť pozornému uchu neunikly určité rozpory a nepřesnosti.
Jestliže premiér hovoří o tom, že se letos „zbavíme dvouciferných hodnot inflace“, jsou jeho slova v souladu s ekonomickým konsensem i s vyhlídkou České národní banky. Byť je třeba jedním dechem dodat, že pokles do jednociferného pásma nastane nejspíše až ve druhé polovině roku 2023.
Poněkud zavádějící je v dané souvislosti premiérem artikulovaná naděje, že „ceny klesnou na přijatelnou úroveň“. U většiny zboží a služeb se bohužel žádného zlevňování nenadějeme. Snížení inflace do jednociferných hodnot znamená to, že zdražování bude pokračovat stále razantním tempem, i když přece jenom pomalejším než letos. Rozhodně se ovšem u většiny zboží a služeb ani letos nebude jednat o zlevňování. Navíc za celý rok bude inflace velmi pravděpodobně průměrně nadále dvouciferná, byť „těsně“ – celoročně by měla činit 10,5 procenta.
Je příznivé, že premiér opětovně zmínil přípravu návrhu ministra financí na snížení výdajů státu o 70 miliard korun. Pokud by se tento závazek naplnil, šlo by o vydařené vykročení k ozdravení veřejných financí, které strany vládní koalice slibují od začátku svého vládnutí.
Záměr „udržet i v tomto roce široce nastavenou podporu našich domácností a firem proti drahým cenám energií“, který premiér v novoročním projevu rovněž artikuloval, je však poněkud v rozporu s plánem ozdravení veřejných financí. A to přesto, že vláda bude mít k dispozici inkaso mimořádných daní a odvodů. Vláda totiž nadále rezignuje na adresnou pomoc potřebným, místo ní hodlá i letos uskutečňovat zbytečně nákladnou pomoc plošnou, tedy pomoc subjektům, které ji nepotřebují. Tato plošná, nezacílená pomoc bohužel nemístně zatíží veřejné finance, a tedy i budoucí generace.
Lukáš Kovanda, Ph.D.