Press "Enter" to skip to content

Stavební rozvoj v ČR: bude z čeho a co za stavět?

České stavebnictví se podílí na tvorbě zhruba desetiny hrubého domácího produktu a zaměstnává 360 tisíc. Nákladovost na materiály představuje až 35 procent u jednotlivých staveb, existuje tedy obrovský motiv k tomu, aby se obor (a nejen on) staral o dostatek přírodních zdrojů. Tuto situaci komplikuje vrcholící energetická krize, která citelně prodražuje těžbu a dopravu a škrtí finanční zdroje ze státní pokladny. O tom, z čeho stavět a za co, debatovali odborníci, které sezval do studia ČTK Protext Svaz podnikatelů ve stavebnictví.

Energetický šok, který začal v říjnu 2021, je bezprecedentní, a domácí ekonomika se už nikdy nevrátí do doby před ním. Těmito slovy začal diskusi prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) Jiří Nouza. Hovořit o současných potížích je podle něj důležité zejména pro budoucí vývoj. Jednou z nich je hrozící surovinová krize. “Jsou to věci, které nejsme schopni vyřešit ze dne na den. Když není mléko v krámě, všimne si toho každý. Když chybí kámen, nevšimne si toho nikdo,” konstatoval.

Vláda má v plánu stavět dálnice a železniční koridory, k tomu potřebuje dostatek materiálu, připomněl Pavel Fiala, předseda představenstva Těžební unie (za LB Minerals, s.r.o.). Analýza dostupnosti kameniva v souvislosti s plánovanými stavbami včetně ekologického dovozu do 35 kilometrů je podle něj před dokončením. “Za posledních 10 let se neotevřel prakticky jediný kamenolom, a ty stávající mají konečné zásoby, situace je tudíž velmi vážná,” zdůraznil Fiala.

Ohrožen je také dostatek asfaltu, který je ropným produktem. Přírodní kamenivo je ovšem nenahraditelné. “Upozorňujeme na to několik let, navíc jde o kvalitu materiálu,” poznamenal Petr Svoboda, jednatel Sdružení pro výstavbu silnic. “Problémy se zajištěním dodávek máme už nyní.”

Jednatel společnosti Kámen a písek spol s r.o. Pavel Fučík popsal situaci na jihu Čech a uvedl, že zvýšení těžby se logicky promítne do snížení zásob. “Když jsme (v tomto regionu) zahájili snahy o otevření nového kamenolomu, objevily se skupiny, které s tím nesouhlasí,” poukázal na složitost řešení stavu v místních poměrech.

Potřeba stavět nemůže narážet na snahy těžbu rušit, bez surovin stavět nejde. “Bez nerostu nevyrostu,” připomněl přikázání branže Pavel Fiala. Připojil názor, že lidem je zapotřebí otevřeně říkat, že pokud chtějí využívat důležité stavby, musí být zajištěny dodávky surovin z ložisek. “Vláda by měla zapracovat na tom, aby se změnil společenský přístup k hornictví,” dodal Fiala s tím, že je nutné mít relevantní strategie a studie. Jako jednu z možností navrhl kompenzační odvody pro obce z těžební činnosti.

Látání děr musí skončit

Návrh rozpočtu na příští rok počítá s investičními výdaji státu ve výši 90 miliard korun, což je o 40 miliard pod letošním finančním plánem. “Je pravda, že ministři sebrali odvahu, a že v rozpočtu jsou všechny priority včetně rozestavěných staveb. Reálná potřeba je 150 miliard, z toho přes 50 miliard není kryto. Bude se to řešit, třeba spoluprací s privátním sektorem,” vypočetl prezident Nouza.

Právě nové finanční nástroje jsou řešením pro budoucnost, protože spoléhat se výlučně na státní rozpočet může být ošidné. Tím spíše, že stavebnictví nefunguje z měsíce na měsíc. “Rozprava by měla být o tom, že stavebnictví vyžaduje předpověď na čtyři až pět let, aby se na tuto dobu mohlo připravit,” podtrhl Nouza.

Makroekonom Petr Zahradník považuje za chybu, že stát hledá každý rok dodatečné zdroje, aby pokryl investiční mezeru. “Máme vysokou poptávku a nemáme prostředky na její naplnění. Za druhé by bylo třeba změnit nastavení mysli k tomu, aby byla drtivá většina investic zejména v dopravě zajištěna netradičně, ne průtokovým systémem z rozpočtu,” řekl. Jako jednu z možností nastínil Národní plán obnovy EU, z jehož až 350 miliard do roku 2026 mají jít dvě třetiny na energetiku, přičemž zbytek by mohl putovat právě do dopravy. Dále zmínil investiční platformu Evropské investiční banky pro zelenou železnici.

V podobném duchu hovořil Martin Hanzlík, místopředseda dozorčí rady Národní rozvojové banky a investiční bankéř. “Všude ve světě jsou aktiva do financování staveb cenným nástrojem, o který se velmi zajímají banky a pojišťovny. U nás se to dlouhodobě nedělá, snaha je tlačit vše z rozpočtu,” upozornil.

Petr Dovolil, člen prezídia České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj a senior konzultant PwC, je přesvědčen o tom, že nejde ani o to, kolik investovat, nýbrž jak. “V Česku na to nemáme systém. Ve Spojeném království se rozhodli vytvořit specifickou organizaci, která má napříč systémem usilovat o inteligentní energetiku. Ta by doplnila mikrozdroje a vytvořila záložní kapacity. My máme v létě velkou výrobu, malou spotřebu, v zimě nám (energie) chybí. Podniky v tomto stavu nemůžou fungovat.”

Stavební průmysl má v současnosti potenciál 800 miliard korun, pokud by ho naplnil, šlo by o odvod téměř 170 miliard na DPH. “Jistě, stát by se měl postarat o řešení energetické krize, ale pojďme zároveň zachovat tuto investiční část, která bude vytvářet důležitou příjmovou položku státu,” vyzval prezident Nouza.

Comments are closed.