Press "Enter" to skip to content

Fialově se vládě může závažně prodražit dluh, padá rating

Agentura Moody’s, jedna z tří světově významných ratingových agentur, včera večer zhoršila ratingový výhled dluhu České republiky, ze „stabilního“ na „negativní“. Samotný rating však nadále ponechává na stávající úrovni, „Aa3“.

Jedná se o závažné varování Fialově vládě, že je třeba začít zásadně ozdravovat veřejné finance. Ty jsou nyní zranitelné z důvodu „zvýšeného rizika vzniku vleklých a závažných výpadků v dodávkách plynu z Ruska,“ uvádí agentura. Výpadky dodávek plynu mohou podle ní vést k nutnosti zavedení přídělového systému v oblasti hospodaření s plynem a k uvrhnutí české ekonomiky do hluboké recese. Ta by nepříznivě dolehla na celkovou dráhu ekonomického růstu České republiky a zásadně zhoršila její rozpočtové ukazatele, tedy zejména prohloubila schodky státního rozpočtu, a tedy celkové veřejné zadlužení země.

V poměrně krátkém sledu tak Česku zhoršuje ratingový výhled další ze světově významných ratingových agentur. Počátkem letošního května tak učinila agentura Fitch Ratings. Ta jako důvody uvedla snížení očekávaného hospodářského růstu České republiky, dále pak velmi silné inflační tlaky a v neposlední řadě rovněž vzestup rizik spjatých s markantní závislostí Česka na dovozu ruských energií. Veřejné finance podle Fitch Ratings dále významně zatěžují fiskální výdajová opatření směřující k utlumení dopadů citelné inflace a navýšené náklady související s pokrytím výdajů na pomoc ukrajinským uprchlíkům. Fialova vláda nedávno pod tíhou právě zejména těchto okolností zvýšila letošní plánovaný schodek státního rozpočtu z 280 na 330 miliard korun.

Obě hodnocení zmíněných ratingových agentur lze chápat jako „poslední varování“ Fialově vládě. Česku totiž poprvé od listopadu 1998 vážně hrozí samotné zhoršení ratingu některé z klíčových ratingových agentur, a tedy citelné prodražení dluhu.

Dnešní zhoršení výhledu ratingu dluhu ČR ze strany agentury Moody’s je jejím vůbec prvním zhoršením celkového hodnocení Česka v celé jeho moderní historii od roku 1993. Agentura Moody’s je finančními experty vyhodnocována jako ta nejméně přísná, resp. ve svých hodnoceních nejoptimističtější (zde). Tudíž její zhoršení ratingového výhledu je o to závažnější.

Agentura Fitch naposledy Česku zhoršila rating v listopadu roku 1997. O rok později, v listopadu 1998, jej zhoršila také další ze světově významných ratingových agentur, Standard & Poor’s. Od té doby nikdy žádná ze tří světově významných agentur Česku hodnocení dlužnické bonity nezhoršila. Dokonce ani Česko nikdy nečelilo právě situaci negativního výhledu, až do zmíněného letošního května, resp. nyní srpna.

Posudek světově významných ratingových agentur bedlivě sledují finanční trhy po celém světě. Pro Česko je aktuální zhoršení hodnocení agentury Moody’s nepříznivou zprávou. Zhoršení výhledu znamená, že Česko si na mezinárodních trzích bude muset za jinak stejných podmínek půjčovat za vyšší úrok, než by tomu bylo bez zhoršení výhledu.

Třetí ze světově významných ratingových agentur, Standard & Poor’s, letos v dubnu České republice potvrdila dosavadní rating a také výhled do nadcházející doby. Dlouhodobý korunový dluh Česka tak nadále hodnotí stupněm AA, cizoměnový pak AA-. Výhled nadále ponechala stabilní.

Fialova vláda by měla předložit plány tří-, šesti- a desetiletého postupného ozdravování veřejných financí. Takový plán by měl potenciál opět hodnocení ratingových agentur zlepšit, resp. vrátit na původní úroveň, zejména dojde-li ke zmírnění rizik v oblasti dodávek plynu. Současná absence takových plánů činí tuzemské veřejné finance zranitelnějšími, neboť hrozí jejich rozvrat.

Vláda by také měla uskutečňovat dobře zacílená podpůrná opatření. Například nyní hojně diskutovaný „úsporný energetický tarif“ je příliš plošný, takže je minimálně o třicet miliard korun nákladnější, než pokud by jej vláda zacílila pouze na maximálně 25 procent nejpotřebnějších domácností. V takovém případě by stát vyšel na 30 až 35 miliard korun, místo nynějších 66 miliard. Potřebné domácnosti by se navíc přitom zpravidla od státu dočkaly vyšší finanční podpory, než na kterou dosáhnou nyní.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Comments are closed.