Ministerstvo financí nově plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok čítající 330 miliard korun. Šéf resortu Zbyněk Stanjura právě takový deficit navrhne vládě. Prosadí-li jej, nejde o příliš ambiciózní výsledek. Vláda totiž nebyla s to dodatečné výdaje, související s válkou na Ukrajině či drahými energiemi, kompenzovat dalšími úsporami. Přitom ovšem měla k dispozici „inflační dividendu“, neboť citelně vyšší inflace, než s jakou bylo možné počítat ještě v prvních měsících roku, znamená také vyšší daňové inkaso. Ano to však ministerstvo financí nedokázalo využít k tomu, aby byl nárůst schodku nad stávající plánovanou úroveň, 280 miliard korun, méně výrazný. Takový přístup k přípravě rozpočtu nepředstavuje zcela slibovanou změnu. Je však možné, že vláda promítne výraznější úspory do rozpočtu na příští rok a další léta.
Jenže… Současná vláda přitom začátkem června schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje nejen letos – kdy je to vzhledem k okolnostem typu války na Ukrajině pochopitelné –, ale ani v příštích letech.
V příštím roce by měl schodek státního rozpočtu dosahovat 295 miliard korun. V roce 2024 pak 296,8 miliardy korun a v roce 2025 celkem 297,9 miliardy korunu. Znamená to, že Fialův kabinet plánuje každý rok své vlády zatnout „sekeru“ státního rozpočtu v rozsahu kolem 300 miliard rok.
Z uvedeného plyne, že Fialova vláda za léta 2022 až 2025 vytvoří souhrnný schodek čítající zhruba 1200 miliard korun. Pro srovnání, Babišův kabinet v letech 2018 až 2021 vytvořil souhrnný schodek zhruba 813 miliard. Babišova vláda se ovšem v roce 2020 potýkala s nejhlubším propadem české ekonomiky v celé její historii, jenž nastal v důsledku pandemie. Podle stávajících prognóz zatím během vládnutí Fialova kabinetu nemá dojít k propadu výkonu české ekonomiky, pouze ke zpomalení jejího tempa růstu.
Na druhou stranu platí, že ekonomický růst, který do roku 2025 nastane, v relativním vyjádření snižuje závažnost víceméně 300miliardového schodku. Prostě proto, že 300 miliard se snáze ztratí v ekonomice o velikosti 7,8 bilionu korun, jakou má mít ta česká podle MMF v roce 2025, než v ekonomice o velikosti 6,5 bilionu, jakou má ta česká vykazovat dle MMF letos. Vskutku, ekonomický růst může stamiliardové deficity časem učinit méně závažnými, nynější vláda však voličům slibovala mnohem větší ambicióznost při ozdravování veřejných financí.
Sečteno, podrženo, Fialova vláda v tuto chvíli počítá s vytvořením ještě o bezmála 50 procent vyššího souhrnného schodku, než jaký vytvořila jí právě proto tolik kritizovaná vláda Babišova. Za takový výsledek by ratingové agentury Česko určitě nepochválily. Zřejmě by v důsledku došlo ke zhoršení ratingu, prvnímu od 90. let. Zhoršením ratingu už od začátku letošního května hrozí – v podobě zhoršení výhledu – agentura Fitch.
Samozřejmě, současná vláda je objektivně v nesmírně těžké pozici. Lidé jsou z doby pandemie zvyklí na to, že je politici dávkami a dluhem uchrání před zhoršením životní úrovně i v čase citelného zhoršení ekonomické situace. Tu nyní zhoršuje zejména válka, související sankce a inflace. Tedy historicky mimořádné okolnosti. Jenže jací jiní politici než ti hlásící se alespoň zčásti k pravici by měli umět i v takto mimořádném čase umět učinit přítrž zhoubně bující nárokovosti. Pokud pravice začne s levicí nebo populisty závodit ve vyplácení mimořádných dávek nebo poskytování nesystémových úlev, zákonitě přestává být pravicí.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
