Z nových čísel k inflaci v ČR je zřejmé, že Česká národní banka bude muset nakonec i v novém složení bankovní rady přikročit k razantnímu navýšení své základní úrokové sazby, která tak letos vystoupá z nynější úrovně sedmi procent minimálně k úrovni osmi procent, ba dokonce nad ni. Je však možné, že bankovní rada si na svém prvním zasedání v novém složení dá se zvyšováním sazeb „pauzu“, jak při jmenování naznačoval nový guvernér Aleš Michl. Razance inflace však centrální banku nakonec donutí kapitulovat a sazby dále zvyšovat.
Zatím se nová bankovní rada evidentně rozhodla bojovat s inflací mnohem agresivněji než bankovní rada Rusnokova takzvaně „přes kurz“. Proto koruna v posledních dnech vůči euru tak citelně posiluje, z bezmála 24,80 koruny za euro před týdnem na méně než 24,40 nyní. Za poslední zhruba dva měsíce, od 12. května, již ČNB pravděpodobně „propálila“ devizy v přepočtu v sumě kolem 500 miliard korun. Z toho zhruba 200 miliard rozhodla vydat v květnu a v červnu ještě Rusnokova bankovní rada, zatímco už zhruba 300 miliard pak během prvních dvou týdnů červencových nová rada Michlova.
ČNB nyní může sázet na to, že když dostatečně posílí kurs koruny, zlevní tím například dovážené zboží. Čímž zmírní inflaci právě „přes kurz“ a nebude tak na svém první zasedání začátkem srpna nucena přistoupit je zvýšení úrokových sazeb. Na podzim ale silná inflace centrální banku nakonec stejně „dožene“ a ta bude muset s úroky dále nahoru.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank