Press "Enter" to skip to content

Rubl a dolar, měnoví vítězové letošního roku

Už ve čtvrtek minulý týden, 9. června, došlo k optickému „smazání“ efektu týden starého snížení spotřební daně v případě benzínu. Fialova vláda rozhodla s platností od 1. června o snížení daně z pohonných hmot o 1,50 koruny na litr. Předpokládala, že pohonné hmoty v důsledku opatření zlevní o 1,80 koruny na litr, neboť se bude platit i nižší DPH, která se vypočítává až po zohlednění právě spotřební daně.

Jenže benzín byl právě už ve čtvrtek minulý týden podle dat CCS o 29 haléřů na litr dražší než poslední den před snížením daně, tedy 31. května.

Co víc, benzín už koncem opět minulého týdne atakoval svoji historicky absolutně rekordní cenu. Tu z letošního března, která podle CCS činila 47,26 koruny na litr. Vládní snížení spotřební daně tak alespoň z hlediska politického PR zaznamenává fiasko. Opozice si jistě „smlsne“ na tom, že hned první týden po snížení spotřební daně z benzínu se jeho cena dostala na absolutní historický rekord.

Vláda má prostě smůlu. Spotřební daň snížila zrovna v době, kdy cena ropy i velkoobchodně prodávaných paliv na burze v Rotterdamu jde nahoru. Jenže to by samo o sobě nestačilo. Třeba cena ropy byla v roce 2008 ještě citelně vyšší než nyní. Pohonné hmoty však tehdy tak drahé jako dnes nebyly. Klíčovým důvodem je slabá koruna, resp. silný dolar.

V polovině roku 2008 se ropa Brent prodávala až za bezmála 150 dolarů za barel. Tedy ještě o zhruba 25 dolarů na barel dráže než nyní. V korunách však barel tehdy vyšel maximálně na nějakých 2200 korun, zatímco nyní stojí 2850 korun. V polovině roku 2008 totiž byla koruna nebývale silná. Například 21. července 2008 se dolar prodával jen za méně než 14,50 koruny. Zaletět si tehdy na víkend do New Yorku na nákupy oblečení do outletů za městem dávalo i pro Čecha docela smysl.

Jenže dnes vyjde dolar na více než 23 korun. Což je poněkud frustrující. Čtrnáct let je pryč a česká měna proti té americké skoro o deset korun slabší. Jako kdyby k té takzvané reálně konvergenci, tedy dohánění vyspělejších ekonomik, v Česku vůbec nedocházelo. Ba právě naopak. Místo kurzového dohánění čelíme zaostávání.

Silný dolar ale kazí náladu nejen těm z Čechů, kteří by se rádi vydali na nákupy do New Yorku. V Asii hrozí vyvolat další finanční krizi, podobnou té z konce 90. let. Soudí tak alespoň Jim O’Neill, někdejší ekonom banky Goldman Sachs, jenž vymyslel a popularizoval termín BRIC – jak svého času označoval on a po něm i celý svět dravě rostoucí, významné rozvíjející se trhy Brazílii, Rusko, Indii a Čínu. Právě Čína nyní jen nerada vidí slábnutí japonského jenu právě vůči dolaru. Japonsko nadále provozuje extrémně uvolněnou měnovou politiku. Ve spojení nyní s tak silným dolarem tudíž zadělává na pád jenu na nejnižší úroveň vůči dolaru od roku 1990. V Pekingu by to vnímali jako až nebezpečné zvýhodnění japonského exportu a jali by se oslabit jüan. Asii tak v důsledku hrozí kompetitivní devalvace. Podobné těm, které v létě 1997 zažehly asijskou finanční krizi.

Asijská finanční krize konce 90. let, jak známo, otřásla celým světem. I Ruskem. To v roce 1998 dokonce muselo vyhlásit platební neschopnost. V současnosti je ale ruský rubl nebývale silný. Za posledních dvanáct měsíců zpevnil vůči koruně o více než 35 procent. To se žádné jiné měně světa za dané období nepovedlo. Dokonce ani dolaru ne. Dolar vůči koruně zpevnil za stejnou dobu „jen“ o jedenáct procent a nějaké drobné.

Rubl i dolar, společně s měnami Peru, Brazílie a Mexika, patří ovšem mezi pětici měn, které v uplynulých dvanácti měsících vůči koruně zpevnily ve světě vůbec nejvíce. Je to od nich dobrý výkon, když uvážíme, že Česká národní banka zvedá úroky jedním z nejagresivnějších temp na světě. Příští týden by mohla základní úrok zvednout na 7,25 procenta, neboť v Česku se roztočila inflační spirála – květnová inflaci opět všechny zaskočila svojí šestnáctiprocentní hodnotou. Inflace je v Česku skoro tak vysoká jako v Rusku, kde se pohybuje kolem úrovně sedmnácti procent.

Rubl minulý týden zpevnil na více než pětileté maximum vůči koruně. Trh s ruskou měnou sice Kreml zmanipuloval, ba znásilnil, to však neznamená, že kurs rublu neposkytuje vůbec žádný signál.

Ruské měně prostě svědčí to, že Západ sice sankcionuje dovoz do Ruska, ale nikoli vývoz z něj. Západní firmy totiž sice přestávají s Ruskem ve velkém obchodovat, stahují se odtamtud, ovšem Západ, zejména EU, nadále ve velkém nakupuje ruské energie, zejména plyn a ropu. Dochází tak k historicky rekordnímu navyšování přebytku běžného účtu ruské platební bilance. Rusko inkasuje za ropu a plyn devizy, které se ruští vývozci směňují za rubly, což podporuje poptávku po ruské měně. Přitom za rubly se nakupuje méně deviz než v minulosti. Kdo by ostatně devizy poptával, když za ně nelze nic moc koupit. Rozuměj, nic moc dovozu. Takže devizy exportéři směňují za rubly, ale rubly už se nesměňují za devizy, neboť dovoz do země je omezen, ne-li znemožněn. Prostě ruští dovozci, kteří před válkou nakupovali v zahraničí, i na Západě, takže své rubly museli směňovat do deviz, teď nakoupí maximálně v Číně, pokud vůbec. Poptávka po rublu je tak silná, protože i vývoz je silný, i díky růstu cen energií, avšak ruská poptávka po devizách je slabá – a slabá je tedy i míra, v jaké se Rusové rublu zbavují.

Patrné to bylo i z reakce trhů na květnové schválení embarga EU na dovoz ruské ropy. Mezinárodní investoři čekali větší jednotu a rozhodnost zemí EU při uvádění ropného embarga. Rubl tak v reakci na schválení embarga posílil, což je neintuitivní. Investoři ale evidentně „započítali“ embargo s méně výjimkami a možná i s dřívějším termínem zahájení. Embargo připraví Kreml jen o 3,7 procenta příjmů z vývozu energií. EU také není ve věci embarga jednotná, platí výjimka na ropu z ropovodu Družba. Kreml také letos počítal s cenou ropy 62 USD/barel. Při embargu ji bude Asii prodávat za 124 (současná cena) – 34 (sleva) = 90 USD/barel. To vše dále rubl zpevňuje.

Rusko kvůli embargu EU na ropu dodávanou po moři přijde o 230 miliard korun ročně, spočítal Bloomberg. Jen letos utrží za vývoz energií 6200 miliard korun ročně, tedy 27krát více. Pro srovnání, schodek rozpočtu vlády ČR bude letos činit přes 300 miliard korun. Rusko tedy nakonec embargo tolik zabolet nemusí, záleží, za kolik a v jakém objemu se mu bude dařit prodávat ropu zemím typu Indie či Číny.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Comments are closed.