Press "Enter" to skip to content

Hlavním sponzorem Ruska během jeho války na Ukrajině je Evropská unie

Rusko za svůj export fosilních paliv utržilo během prvních sto dnů války na Ukrajině celkem 93 miliard eur. To odpovídá zhruba 2300 miliardám korun. Částku uvádí studie finského Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší, kterou tento institut zveřejnil dnes. Cituje z ní například agentura AFP.

Podle studie se EU stála během prvních sto dnů války odběratelem celkem 61 procent celkového ruského vývozu fosilních paliv, tedy zejména zemního plynu a ropy. Země EU pořídily v Rusku během ukrajinské války fosilní paliva za zhruba 57 miliard eur, což odpovídá přibližně 1400 miliardám korun. Znamená to tedy, že během války platí EU Rusku za fosilní energie průměrně zhruba 14 miliard korun denně.

Vývoz fosilní energií do EU tak nyní představuje hlavní zdroj příjmů ruské státní kasy. Z důvodu sankcí o hrozícího státního bankrotu si totiž může Rusko jen obtížně, pokud vůbec, půjčovat na dluhopisových trzích.

Stěžejními dovozci ruských energií jsou během války země patřící k největším ekonomikám EU, Německo a Itálie, a pak také Čína.

Rusku k historicky rekordně vysokému objemu příjmů z vývozu značně dopomáhají vysoké ceny energií na světovém trhu. Průměrné ceny ruského vývozu jsou podle zmíněného finského institutu o přibližně 60 procent výše než ve stejnou dobu loňského roku, což Rusku umožňuje zcela potlačit nepříznivý dopad západních sankcí právě v oblasti obchodu s fosilními palivy.

Některé země navíc dokonce v době války navýšily svůj odbyt ruských fosilních paliv i hlediska ryze množstevního. Více tun, barelů či megawatthodin ruských paliv tak nyní nakupuje nejen Čína, Indie nebo Spojené arabské emiráty, ale také Francie, uvádí Centrum pro výzkum energie a čistého ovzduší.

V případě Francie jde podle finského institutu o vědomé rozhodnutí odebírat ruskou energii i v době války, neboť odběr Francie se většinově uskutečňuje na základě krátkodobých, nikoli dlouhodobých kontraktů. Krátkodobé kontrakty jsou takové, které se často nasmlouvaly už během války a pokud by Francie chtěla, mohla od nich také po invazi Ruska na Ukrajinu odstoupit.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Comments are closed.