Press "Enter" to skip to content

Rosněfť i Gazprom vyplatí historicky rekordní dividendu, Putin přitom vypne plyn i Dánsku

Ruské energetické podniky ovládané Kremlem, ropná Rosněfť a plynárenský Gazprom, vyplatí letos historicky rekordní dividendu. K vysokým ziskům jim pomáhá zejména EU, která hrozí embargem, čímž vyhání cenu ropy i plynu výše, ale nezavádí jej, takže Rusko prodává stále hodně, a navíc ještě draze.

Představenstvo Rosněfti navrhuje za druhou polovinu loňského roku dividendu 23,63 rublu na akcii. Celoroční dividenda by tak odpovídala historicky rekordní částce 41,66 rublu na akcii. Největším akcionářem podniku je ruská vláda.

Rosněfť si může dovolit vyplatit historicky rekordní dividendu i proto, že letos čeká další zlepšení ziskovosti. Podle dat Bloombergu loni činil očištěný čistý zisk na akcii v přepočtu 1,26 dolaru. Letos by to podle odhadu téhož zdroje měly být hned 2,37 dolaru (viz „EPS, Adj +“ v tabulce níže).

Představenstvo Gazpromu navrhuje za rok 2021 dividendu 52,53 rublu na akcii. Pokud návrh schválí akcionáři, půjde o více než trojnásobnou dividendu oproti té dosud rekordní, za rok 2018. Akcie Gazpromu po oznámení návrhu dividendy minulý týden ve čtvrtek vylétly až o deset procent, na svoji nejvyšší úroveň od letošního 21. února, tedy od doby ještě před invazí Ruska na Ukrajinu a zaváděním souvisejících sankcí Západu.

Ruským energetickým podnikům svědčí nerozhodný postoj Bruselu a nejednota EU.

Evropská komise totiž vychází vstříc Maďarsku a už nenavrhuje embargovat ruskou ropu proudící ropovodem Družba. Vyplývá to z aktualizovaného návrhu šestého sankčního balíčku, který Evropská komise o tomto víkendu rozeslala členským vládám. Brusel v něm tedy navrhuje embargovat pouze tu ruskou ropu, jež je do EU přepravována tankery. Surovina proudící Družbou zatím embargována být nemá.

Ropovod Družba je hlavním zdrojem maďarského ropného dovozu. Podstatnou část ropy ním ale dováží také Česko.

V praxi by to tedy znamenalo, že by Česko těžilo ze zamítavého postoje maďarské vlády premiéra Orbána, který hrozí vetovat zmíněný šestí sankční balíček, pokud ten by embargoval ropu proudící Družbou. Fialova vláda by se tak za tu Orbánovu svým způsobem „schovala“. Platí totiž, že Česko nemá dostatečné záložní kapacity pro případ odstřižení dodávek Družbou. Muselo by kupříkladu dojednat navýšení kapacity ropovodu TAL, který vede surovinu z italského Terstu přes Alpy do Bavorska, kde se na něj napojuje ropovod IKL, vedoucí surovinu do Česka.

Česko tak tím, že si Orbán „postavil hlavu“, získává více času, aby mohlo realizovat záložní řešení, například se podílet na investicích do dalších čerpadel ropovodu TAL tak, aby se zvýšila jeho kapacita.

Jestliže nyní EU dává sankcionování ropy proudící Družbou „k ledu“, výrazně tím ovšem utlumí účinek šestého sankčního balíčku. V loňském roce Rusko Družbou přepravovalo do rafinérií členských zemí EU objem ropy odpovídající 720 tisícům barelů denně. Po moři, tedy tankery, dodávalo 1,57 milionu barelů.

Brusel sám se tak ocitl v pasti svých dřívějších siláckých gest a vlastní nejednoty zemí EU. Ilustruje to situace na trhu s plynem. Gazprom, resp. Kreml už od dodávek odřízl Polsko, Bulharsko a Finsko. Zřejmě přibyde Dánsko. Tamní energetická podnik Orsted totiž dle dnešního prohlášení odmítá za plyn platit Rusku v rublech, jak to žádá Kreml. Přitom němečtí, italští, rakouští nebo maďarští odběratelé plynu už v rublech evidentně platí. Kremlu se tak daří v tomto kritickém čase rozbíjet jednotu EU. Neustálé řeči Bruselu, že EU zavede embargo na ruskou ropu, totiž udržují už měsíce trhy v napětí, které ropu zdražuje – a zvyšuje tak uskutečňovaný i vyhlížený zisk Rosněfti, ale zprostředkovaně i Gazpromu. Brusel ale, jak vidno opět i dnes, není s to hrozbu naplnit. Takže Putinův režim prodává svoji ropu za cenu navýšenou v důsledku hrozby EU, a to ovšem v nesníženém objemu, neboť hrozba zůstává nenaplněna.

Evropská komise tak strategicky selhává. Nereflektuje totiž základní pravidlo vyjednávání. To zní, že je třeba používat vždy jen takové hrozby a ultimáta, které jsme schopni naplnit, jestliže protistrana neustoupí. Pokud tedy EU hrozila embargem na ruskou ropu, měla jej umět naplnit, jinak jím „nešermovat“. Takhle je to fiasko. Fiasko, které navíc zvyšuje Kremlu zisky.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Comments are closed.