Press "Enter" to skip to content

Záložní zdroj energie pro případ výpadku dodávek zemního plynu: Zásobník na kapalný propan

Hrozba odstřižení dodávek zemního plynu z Ruska nutí domácnosti a zejména firmy hledat alternativní zdroj energie. Podniky, jejichž výrobní proces je na plynu závislý, aktuálně často volí záložní řešení ve formě zásobníků se zkapalněným ropným plynem (LPG). LPG či propan není závislý na distribučních sítích ani na Rusku.

Význam LPG coby alternativy zemního plynu roste. Podle odhadů odborníků je v Česku více než 10 tisíc domácností, které vytápějí propanem ze zásobníku. V souvislosti se sílícím tlakem na výměnu starých kotlů zaznamenali v loňském roce dodavatelé výrazný růst zájmu o toto off-grid řešení. „Evidujeme rekordní zájem o nové instalace zásobníků na zkapalněný propan, což představuje za loňský rok téměř 2,5násobný nárůst poptávek. Většinou se jednalo o modernizaci zastaralého zdroje tepla, přičemž celá polovina všech domácností, které se loni rozhodly pro vytápění propanem, topila do té doby uhlím,“ říká Jiří Karlík, expert na segment LPG a ředitel společnosti Primagas.

LPG nicméně v hojné míře využívají také firmy. Typicky se uplatňuje u betonárek, obaloven asfaltu, sušiček obilí, skláren i potravinářských provozů, jako jsou například pivovary, cukrovary nebo pražírny kávy. Především u menších firem a podnikatelů nebo řemeslníků má LPG význam i díky své nezávislosti na distribučních sítích. Kromě větších plynových zásobníků, kam je LPG dodáváno autocisternou, se distribuuje rovněž v klasických plynových láhvích o kapacitě 2, 5, 10 a 33 kg. Používá se například do plynových topidel všech druhů, při pracích na střechách či na silnicích, využívají ho stánky s občerstvením nebo bistra.

Záložní zdroj v případě odstřižení zemního plynu

V souvislosti s obavami o možné výpadky dodávek zemního plynu roste také zájem o LPG jako záložní zdroj. „V současné době řešíme enormní růst poptávek v souvislosti s realizací záložních zdrojů u průmyslových podniků, které mají obavu o stabilitu dodávek zemního plynu,“ říká Jiří Karlík a dodává, že od vypuknutí války na Ukrajině jde o nárůst v řádu stovek procent. „Firmy, ale i domácnosti zatím hlavně sbírají informace o možnostech záložního zdroje energie v podobě LPG. První instalace propanových zásobníků v podnicích, kde je plyn nezbytnou součástí výrobního procesu, jsme však již realizovali,“ dodává Jiří Karlík.

Zákazník si zpravidla nemusí plynový zásobník kupovat. Jedná se totiž o investici řádově v desítkách tisíc korun, větší zásobníky pro firmy s vyšší spotřebou jsou otázkou i stovek tisíc korun. Většinou tak zůstává majetkem dodavatele plynu, který tím pádem zajišťuje veškerou údržbu a revize. Dosavadní praxe byla, že si dodavatel účtoval pouze symbolický pronájem, který se do celkových nákladů promítá minimálně.

Primární, nebo záložní zdroj? Náklady se liší

Vzhledem k rostoucímu využití propanových zásobníků jako záložního zdroje jsou ale dodavatelé LPG nuceni své obchodní modely přizpůsobit. „Propanový zásobník jako alternativa pro případ výpadku dodávek zemního plynu byl dříve spíše ojedinělý, takže poskytnutí zásobníku bez pravidelného zásobování plynem dodavatele výrazně netížilo. S ohledem na současný trend, kdy nemálo zásobníků v podstatě ‚leží ladem‘ a plní funkci rezervy, se však takové nastavení pro dodavatele již stává neudržitelným,“ upozorňuje Jiří Karlík.

Dodavatelé LPG proto začínají rozlišovat, zda jde o primární, nebo záložní zdroj energie. „Pro zákazníky s pravidelným odběrem plynu se nic nemění. Pokud provedou alespoň jednou za 18 měsíců doplnění zásobníku minimálně 500 litry, tedy 250 kilogramy propanu, což odpovídá asi 3,2 megawatthodiny energie, nadále jim poskytujeme zásobník v podstatě za jednotky korun denně. Pro představu, optimální zásobník, který pokryje roční spotřebu běžného rodinného domu, má obvykle kapacitu 4 850 litrů a pojme 2,1 tuny propanu,“ vysvětluje Jiří Karlík. „V případě modelu záložního zdroje účtujeme zákazníkovi – v tuto chvíli zejména firmám – za nájem a údržbu částku, která dle typu zásobníku, lokality a výhledu případných pravidelných odběrů začíná už na několika tisících korun ročně. Za záložní zdroj, který je okamžitě k dispozici a lze jej v případě krize kdykoliv využít, je to pro firmu naprosto přijatelná cena,“ dodává Jiří Karlík.

Comments are closed.