Press "Enter" to skip to content

Česku hrozí nejvyšší inflace za 30 let. Ochranu před ní nejspíše poskytnou vhodné investice

Český statistický úřad zítra zveřejní čísla k březnové inflaci. Bude obří. Alespoň tedy na poměry tohoto tisíciletí. Nejpravděpodobněji vykáže hodnotu 12,4 procenta, nejvyšší od května 1998. Nelze ovšem vyloučit, že bude vyšší i než třináct procent. V krajním případě může dokonce překonat hodnoty ze začátku roku 1998, kdy dvakrát po sobě vykázala úroveň 13,4 procenta. To by znamenalo, že ceny v Česku rostou nejvýrazněji od prvního roku jeho existence, konkrétně od prosince 1993.

Podle nejnovější prognózy České národní banky, zpracovávané ovšem převážně už letos v lednu, ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, měla březnová inflace činit 9,8 procenta. Invaze však změnila zejména vývoj v oblasti cen pohonných hmot. Ty kvůli invazi zdražily na svůj historický rekord, a to v důsledku sankcí Západu vůči Rusku a až panické obavy z odvetných opatření, z odpojení Evropy od ruské ropy a plynu.

Ceny pohonných hmot v Česku sice včera klesly na nejnižší úroveň za více než měsíc, 43,16 koruny za litr benzínu a 45,79 koruny za litr nafty, avšak to nemění nic na tom, že jejich březnové ceny byly doposud zcela rekordní. Z února na březen vzrostly ceny u čerpacích stanic o více než patnáct procent. Je to převážně právě toto zdražení – a také tedy zdražení dopravy a ovšem i výraznější než předpokládaný růst cen potravin –, které vyženou inflaci výrazně nad úroveň prognózovanou ČNB.

Nejvyšší inflace za poslední skoro čtvrtstoletí – možná za takřka 30 let – vyvolává u české veřejnosti stále častěji otázky, jak se proti takovému růstu cen bránit. Jak chránit kupní sílu svých úspor. Inflace totiž do jednociferného pásma klesne nejdříve koncem letošního roku, a to ještě spíše pouze tehdy, pokud se nevyhrotí válečná situace na Ukrajině.

Přikázáním číslo jedna pro inflační časy je nenechávat peníze na účtu v bance. Místo spoření investovat. Jenže každé investování je rizikové. Navíc, jak ukazuje historická zkušenost, ani investování rozhodně vždy není zaručenou pojistkou proti inflaci.

Jedna z mezinárodně nejvíce stahovaných odborných studií posledních dvanácti měsíců, „Nejlepší strategie do inflačních časů“, vychází z amerických, britských a japonských dat za poslední takřka století. Tým autorů – zastoupeni jsou akademici i praktičtí ekonomové – v ní hledá odpověď právě na to, jak v době vysokého růstu cen investovat tak, aby výnos investice předčil tempo inflace. Bohužel, akciové ani dluhopisové investování, které je i v Česku nejčastější, rapidní inflaci nepřebíjí.

Například v USA během osmi poválečných období vysoké inflace přinášely akcie průměrně záporný roční výnos minus sedmi procent. Dokonce ani nemovitosti před inflací neochrání. I ony zaznamenaly záporný výnos, byť ne tak výrazný jako akcie.

Jednou z mála investic, která historicky poměrně spolehlivě inflaci přebíjí, jsou suroviny. Ty během období výrazné inflace dosahují kladného reálného výnosu čtrnácti procent, tady jejich ceny rostou po očištění o inflaci právě o čtrnáct procent ročně.

Obyčejný drobný investor se může na vlně růstu cen surovin docela snadno svézt například investicí do zlata nebo stříbra. Tyto drahé kovy zatím patří mezi surovinami spíše k těm, které zaostávají. Což může znamenat, že je boom teprve čeká. Ze surovin, které v posledních dvanácti měsících nejvíce zdražily, patří zemní plyn, nikl, ropa, káva, bavlna, pšenice, kukuřice, hliník a cukr.

Pro drobného investora je prakticky nemožné přímo obchodovat se zemním plynem nebo s niklem. Na surovinovém boomu se tak může mnohem snáze podílet investicí do akcií firem, které suroviny těží nebo se jinak účastní byznysu s nimi. Jenže akcie surovinových firem už historicky nejsou zdaleka tak spolehlivou ochranou proti inflaci jako samotné suroviny, dokumentuje zmíněná studie.

Takže ve finále drobnému investorovi nezbude než kromě zlata či stříbra vsadit na ještě exotičtější investování. Na takzvané alternativní investice. Ty podle zmíněné studie ochranu proti inflaci představují. Umění, víno či známky poskytují sběratelům v čase rapidní inflace výnos průměrně pět až devět procent nad ní.

Dařit se během rapidní inflace může také bitcoinu a obecněji kryptoměnám. To je však stále příliš mladý druh investic na to, aby bylo možné dát dohromady časově delší statistickou řadu, jako je tomu u výše zmíněných investic.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Comments are closed.