Zima o sobě zkraje roku dala po nějaké době opět vědět a technické služby si často neví rady, kam dřív skočit a kterou část v obci posypat nejdříve. S možnou odpovědí přichází startup Agdata City, který díky moderním hyperlokálním senzorům meteorologických podmínek městským pokladnám ušetří mnohdy až vyšší statisíce korun. Podle vlastních dat z loňské zimy se v zapojených obcích jednalo o zhruba 10 % prostředků, které byly na sezónní údržbu alokovány.
Hyperlokální senzory mají několik výhod. Dají se nainstalovat všude a neustále zásobují systém daty o tom, jaké přírodní podmínky panují v dané lokalitě. Starosta obce či města může po dohodě s technickými službami či zodpovědným úřadem vytipovat krizová místa, které je nutné často ošetřovat posypem, aby nedocházelo k většímu množství nehod. V případě potřeby mohou řídící střediska samosprávy díky monitoringu například aktivovat výstražné značky nebo informovat řidiče o blížícím se nebezpečí.
„Typicky se jedná o taková kritická místa, která nejsou tolik na očích, a přitom zde projíždí hodně aut, například průjezdy lesem. Po instalaci senzoru najednou technické služby ví, kdy je nutné sypat a kdy ne. Podle našich dat tím uspoří přes 10 % soli či jiného posypu,“ uvádí Lukáš Musil, obchodní ředitel a spoluzakladatel Agdata City.
Projekt Agdata City si v loňském roce prošel první zimou a pilotním testováním senzorů v několika městech, kde mají se zimní údržbou z důvodu umístění obce problém. Jednou z takových samospráv je například Trhový Štěpánov ve Středočeském kraji, kde se díky inteligentnímu monitoringu povedlo optimalizovat trasy sypačů. Vzhledem k velkému výškovému a klimatickému rozdílu mezi náměstím a frekventovanou lokalitou u nádraží je důležité provádět zásahy efektivně a včas. Díky efektivnímu sypání v místech, kde zrovna bylo třeba, se samozřejmě chrání i životní prostředí.
„Zajímavým fenoménem je i vybírání efektivních tras pro posypové vozy pomocí telematických senzorů. V momentě, kdy víme, kde je nutné sypat, tak je možné plánovat cesty tak, aby se ušetřilo co nejvíce korun nejen v rámci posypového materiálu, ale rovněž i na pohonných hmotách. To může samosprávě či kraji jen pomoci. Krajské rozpočty na zimní údržbu se ročně zpravidla pohybují v nižších stovkách milionů a každá ušetřená koruna na pohonných hmotách se hodí,“ doplňuje Musil.
Silnice jsou jen jedna část zimní údržby. Důležitá jsou i náledí na chodnících, která každoročně způsobí mnoho úrazů. Ty mohou skončit nepříjemným pádem, ale i například zlomenou nohou. Podle Musila samozřejmě není možné vyčíslit, kolika pádům na zmrzlém chodníku projekt Agdata City minulou zimu zabránil, ale z radnic dostal pozitivní zpětnou vazbu, že občané měli včas posypáno. I díky pozitivní zpětné vazbě je do projektu zapojeno více než 60 samospráv v Česku a na Slovensku. A pro letošní zimu mají připraveno několik novinek.
„V průběhu letošní zimy testujeme větší zapojení občanů, kteří budou z našeho systému dostávat informace o tom, zda v jejich okolí hrozí pád v důsledku náledí nebo kudy v případě potřeby nejezdit, neboť zde není posypáno. Doufáme, že i tento informační servis pro občany pomůže tomu, aby i v tomto období docházelo k menšímu počtu nehod a úrazů,“ uzavírá Lukáš Musil.
