Press "Enter" to skip to content

Cena plynu v EU opět roste, ruské dodávky totiž padají, nyní i ty přes Ukrajinu

Ceny zemního plynu v EU dnes citelně rostou druhý den v řadě. Při začátku dnešního obchodování stouply takřka o deset procent na 88 eur za megawatthodinu. Důvodem zdražení je další omezení ruských dodávek.

Dnes jako včera teče výrazně méně plynu, než je běžné, přes slovenskou kompresorovou stanici Veľké Kapušany (viz Graf 1 níže). Místo obvyklé úrovně oscilující kolem úrovně 850 gigawatthodin plynu denně, teče stanicí aktuálně ani ne 300 gigawatthodin. To znamená, že ruské dodávky příslušným plynovodem, vedoucím přes Ukrajinu, jsou na necelé třetině běžného stavu.

Již delší dobu navíc zůstávají zcela přerušené dodávky plynovodem Jamal, vedoucím před Bělorusko a Polsko. Německá kompresorová stanice Mallnow, jež představuje jeho vyústění, registruje nulové dodávky plynu soustavně už od 21. prosince loňského roku (viz Graf 2 níže).

Ceny zemního plynu v EU loni mezi svátky klesaly, neboť přechodnou úlevu zajistila flotila tankerů přepravující do Evropy zkapalněný zemní plyn z USA. To je však jen dočasné řešení. Situaci nyní výhledově zhoršuje rozhodnutí Indonésie omezit svůj vývoz termálního uhlí. To vede v zemích typu Číny k růstu poptávky po náhražce v podobě právě zkapalněného plynu. Americké nebo katarské tankery tak v nadcházející době zase zřejmě plyn budou zavážet spíše do Asie než do Evropy, neboť už loni Čína a další asijské země státy EU přeplácely. Zkapalněný plyn si tak zajišťovaly pro sebe, na úkor EU, která tudíž zůstala více odkázána na ruské dodávky, v této topné sezóně tak nebývale vrtkavé.

Rusko sice plní své dlouhodobé kontrakty, ovšem ty mají uzavřeny jen některé země EU. Krátkodobé dodávky, jež mají vykrývat přechodně zesílenou potřebu plynu v EU, jsou v posledních měsících ze strany Ruska omezenější, než bývá zvykem, což plyne právě i z citovaných údajů z kompresorových stanic Mallnow či Veľké Kapušany.

Renomovaný americký historik Niall Ferguson, jenž dříve působil na Harvardu a nyní na Stanfordu, o víkendu ve svém rozsáhlejším textu, jejž zveřejnila agentura Bloomberg, uvedl, že rusko-ukrajinská válka je na spadnutí. Ferguson vychází z loňských slov ruského prezidenta Vladimira Putina, který se vyjádřil v tom smyslu, že nezávislost Ukrajiny představuje neudržitelnou historickou anomálii. Spíše než Stalinem se podle Fergusona touží Putin inspirovat Petrem I. Velikým. Místo znovuvybudování Sovětského svazu jej prý oslovuje třeba triumf Petra Velikého v bitvě u Poltavy roku 1709, na dnešním ukrajinském území.

Mezinárodní podmínky jsou ruské invazi na Ukrajinu podle Fergusona nebývale nakloněny. Rusko je v poměrně dobré ekonomické kondici. S 260 miliardami dolarů devizových rezerv a s dluhem nižším, než má kterákoli země EU včetně předpandemického premianta Estonska, prý Rusko od invaze neodradí ani hrozba dále stupňovaných ekonomických sankcí Západu. 

Rusku nahrává rozpolcenost Západu, který po odchodu Angely Merkelové z pozice německé kancléřky a při zatím poměrně nepřesvědčivých výkonech amerického prezidenta Joea Bidena nemá žádného globálně skutečně autoritativního lídra. EU je navíc zmítána nezvládnutou zelenou transformací, jejíž překotnost zvyšuje evropskou závislost na ruské energetice, zejména právě plynu, čímž upevňuje geopolitickou pozici Ruska.

Graf 1: Dodávky ruského plynu do EU přes Ukrajinu se propadají.

Graf 2: Dodávky ruského plynu do EU přes Bělorusko a Polsko jsou už delší dobu zcela přerušeny.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Comments are closed.