Press "Enter" to skip to content

Pohonné hmoty nadále zdražují, Washington se pouští do „ropné války“ s Moskvou či Rijádem

Benzín i nafta v Česku dále citelně zdražují. Benzín stojí bez osmi haléřů 37 korun za litr. Přitom 37 a více korun stál naposledy v létě roku 2013. Nafta vyjde na 35,89 koruny za litr, takže je nejdražší od října 2014. Pohonné hmoty zdraží i v příštím týdnu, a to o zhruba 20 haléřů na litr. Benzín tak překročí úroveň 37 a nafta 36 korun za litr.  

Důvodem růstu cen pohonných hmot je mírné oslabování koruny vůči dolaru a pokračující poměrně vysoké ceny ropy na světových trzích. Růst cen ropy se však zastavil. Což dává českým řidičům dobrou naději, že v druhé polovině listopadu by mohl ustat i růst cen pohonných hmot u tuzemských čerpacích stanic. Naději podporuje i to, že Spojené státy už během právě listopadu plánují obnovit jednání s Íránem o nové dohodě stran jeho jaderného programu. Pokud by došlo k oteplení vztahů mezi Washingtonem a Teheránem, na světový trh se dostane nyní sankcionovaná íránská ropa. Což by stlačilo cenu nejen její, ale také tedy pohonných hmot v ČR. To se ale stane nejdříve až příští rok. 

Washington však nyní navíc tlačí na kartel OPEC a jeho spojence v čele s Ruskem, takzvaný OPEC+, aby se uvolili k navýšení těžby ropy. Bílý dům se totiž obává, že poměrně vysoké ceny pohonných hmot, pohánějící obecnou inflaci v USA, mu ubírají, a hlavně ještě uberou politické body u veřejnosti.  

Americký prezident Joe Biden si na vysoké ceny ropy postěžoval i novinářům při probíhající klimatické konferenci OSN ve skotském Glasgow. Vinu za poměrně drahý benzín či naftu svalil právě na odmítavý postoj Ruska a kartelu OPEC navýšit těžbu. Členové OPEC+ se obávají, že covid ještě neřekl poslední slovo a že i bez další vlny nákazy se příští rok může světová poptávka po ropě propadnout, pročež jsou opatrní s uvolňováním kohoutků. Navíc jim vyhovuje současný stav, kdy je stále ještě poněkud povadlá americká břidličná produkce ropy a na trhu chybí zmíněná ropa íránská. To otevírá „okno příležitosti“, kdy mohou za ropu inkasovat poměrně vysokou cenu, a látat tak díry ve státním rozpočtu, jež jim jako jiným vznikly v důsledku pandemie.  

Prezident Biden se zatím k Rijádu chová poměrně přezíravě, s korunním princem Muhammadem bin Salmánem se dosud nešel, což přispívá k rozladěnosti Rijádu ze vztahu z USA. Je proto otázkou, zda se nyní podvolí Bidenovu tlaku. Ani od Ruska příliš vstřícnosti Spojené státy čekat nemohou. Moskva v rámci OPEC+ upevňuje partnerství s Rijádem a navíc ještě podporuje poptávku po jiné surovině, jejíž produkce zajišťuje značné příjmy její státní kase – a sice po zemním plynu. Čím dražší ropa, tím větší poptávka po plynu a čím dražší plyn, tím větší poptávka po ropě – oboje hraje Moskvě do karet, a to zvláště v době zuřící plynové krize v EU, pro niž je Rusko klíčovým dodavatelem plynu.  

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Comments are closed.