Press "Enter" to skip to content

Schodek státního rozpočtu se dále varovně prohlubuje, letos bude rekordní, přes 400 miliard

Měsíční tempo prohlubování schodku státního rozpočtu bylo dle dnešních údajů ministerstva financí v září nejvyšší od května, když celkový letošní schodek překročil úroveň 300 miliard korun. Státní rozpočet letos vykáže historicky rekordní schodek, mírně přesahující 400 miliard korun.  

Ministerstvo financí si v prvním letošním pololetí bezproblémově zajistilo většinu celoroční výpůjční potřeby, což zčásti vysvětluje poměrně výrazný nárůst schodku státních financí během letošního jara. Pravděpodobné další zrychlení prohlubování deficitu k samému konci letoška.  

Veřejný dluh ČR dosahoval ve druhém letošním čtvrtletí úrovně 42,7 procenta hrubého domácího produktu, plyne z dnes zveřejněných údajů ČSÚ. To představuje nárůst o více než deset procentních bodů v porovnání s druhým čtvrtletím předpandemického roku 2019. Takový vzestup zadlužení je mimořádný. Vzhledem k pandemickým okolnostem však opodstatnitelný a v mezinárodním kontextu nijak vybočující. Česko naopak stále těží z toho, že vstupní úroveň jeho veřejného zadlužení při propuknutí pandemie byla jedna z nejnižších v celém ekonomicky vyspělém světě.  

Z výhody příhodných vstupních podmínek však nepůjde žít věčně. Navíc jsou odkazem předchozích vlád, které za udržení výhody platily často značnou politickou daň. V širším smyslu jsou odkazem předchozích generací, neboť české země jsou dlouhodobě relativně velmi obezřetné stran zadlužování – to platilo dokonce třeba i tehdy, když Československo bylo součástí skupiny zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci.   

Po včerejším nečekaně razantním zvýšení základní úrokové sazby České národní banky navíc dále stoupá nákladnost obsluhy českého státního dluhu. Výnos desetiletých dluhopisů vlády ČR včera odpoledne středoevropského času, po oznámení kroku ČNB, poprvé od listopadu 2018 pokořil hranici 2,1 procenta. Společně s Polskem, Maďarskem a Rumunskem platí Česko nyní na svém státním dluhu nejvyšší úrok v celé EU.  

Z těchto všech důvodů je tedy třeba co nejdříve předložit věrohodnou strategii dlouhodobého ozdravování tuzemských veřejných financí, kterou si prakticky nelze představit bez plánu podstatného navyšování daňové zátěže obyvatel a podniků v ČR. Dočkáme se jí tedy až po blížících se volbách. Je v dlouhodobém zájmu české veřejnosti, aby se tak po volbách stalo co možná nejdříve a aby šlo o promyšlenou koncepci, na níž panuje obecnější shoda a kterou další politická reprezentace neshodí ze stolu.  

Pokud s takovou koncepcí Česko nepřijde, zhorší se rating jeho dluhu, takže ten se dále prodraží, což zemi dostane na dráhu potenciálně krajně nebezpečné dluhové spirály.  

Tuzemské veřejné finance se ale potenciálně mohou poměrně snadno vrátit na dráhu udržitelného vývoje. Vlivem pandemie tak nedošlo k rozvratu veřejných financí. Současně je ale pr8v2 třeba přijít co možná nejdříve s věrohodným plánem konsolidace veřejných financí pro příštích deset letech.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Comments are closed.