Press "Enter" to skip to content

Obrovské škody způsobené přemnoženou zvěří vyřeší jen nový zákon o myslivosti

Vlastníci lesů, lesníci, sedláci a ochránci přírody dnes představili řešení ohromných ekonomických i ekologických škod, které způsobuje dlouhodobě přemnožená spárkatá zvěř. O nejnutnějších změnách v zákonu o myslivosti budou již 28. dubna jednat sněmovní výbory. Problémů souvisejících s myslivostí se nakupilo tolik, že po aktuální novelizaci zákona, která musí vyřešit nejakutnější potíže, je nutné připravit zcela nový myslivecký zákon.

Vládní navrhované znění způsobu mysliveckého hospodaření se zvěří nedostatečně řeší odvození výše lovu od míry poškození ekosystémů způsobeného spárkatou zvěří, menším vlastníkům pozemků nadále upírá právo účinně zasáhnout do mysliveckého hospodaření a v seznamu myslivci obhospodařované zvěře stále ponechává ohrožené a chráněné druhy zvířat. Nedostatky vládního návrhu přiměly poprvé v historii ČR již v létě loňského roku ke společnému postupu 8 významných organizací ochránců přírody, vlastníků, lesníků a zemědělců, jejichž spolupráce se dále prohlubuje, hledají společné řešení dalších problémů naší krajiny a budou usilovat o její uzdravení. Dlouhodobě upozorňují, že stávající způsoby mysliveckého hospodaření selhávají, bez snížení stavů spárkaté zvěře není není možné obnovit pestré smíšené lesy. Škody jsou pro zemědělce i lesníky naprosto neúnosné.

Pozměňovací návrhy Petra Bendla (ODS) a Radka Holomčíka (Piráti) zavádějí funkční plánování lovu zvěře, posílí práva vlastníků pozemků a vyřadí ze seznamu zvěře druhy, o něž není třeba myslivecky pečovat. Koalice organizací vyzývá členy Zemědělského výboru a Výboru pro životní prostředí k přijetí těchto návrhů a žádá je o zahájení diskuze nad novou koncepcí zákona o myslivosti.

Záznam tiskové konference, na níž lesníci, sedláci a ochránci přírody představili konkrétní potřebné změny v zákonu o myslivosti, je dostupný online na: https://www.facebook.com/zachranmelesy/videos/315259490018060

Stanoviska zástupců vybraných organizací k důsledkům nedostatečné výše lovu spárkaté zvěře v ČR prezentovaná na tiskové konferenci:

ASOCIACE SOUKROMÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR: „Vlastníci honebních pozemků, zemědělci a lesníci jsou těmi hlavními, kteří vytvářejí životní prostředí, podmínky pro život veškeré zvěře a nesou hlavní náklady na její chov. Mají ale malý vliv na přímé nakládání se zvěří a nedostatečný přístup k výkonu práva myslivosti. Tento nesoulad je zásadní příčinou nerovnováhy v přírodě, příčinou nadměrných stavů zvěře vůči úživnosti prostředí a příčinou stále narůstajících škod. Jediným účinným a smysluplným řešením je vrátit se ke starým tradicím, opět legislativně propojit myslivost se zemědělstvím a lesnictvím. Posílit postavení a práva vlastníků honebních pozemků, zemědělských a lesních hospodářů v zákoně o myslivosti.Daniel Pitek, předseda Pracovní skupiny pro lesy a myslivost.

PRO SILVA BOHEMICA: “Zvěře může být v krajině tolik, aby se lesy dokázaly zmlazovat a vyvíjet převážně přirozeně a jejich ochrana nemusela být celoplošná, ale soustředěná na druhy dřevin zvěří nejvíce poškozované. Fungovalo to tak dříve, musí to tak být i dnes. Vládní návrh novely ruší současné limity stavu zvěře, přitom nestanoví jako prioritu udržovat stavy zvěře v rovnováze s prostředím. Řešení situace se znovu odkládá, tentokrát prý jen o rok. Ohroženy jsou lesy, nikoliv populace zvěře.”  Milan Hron, předseda Pro Silva Bohemica.

SDRUŽENÍ VLASTNÍKŮ SOUKROMÝCH A OBECNÍCH LESŮ V ČR: „Vyšehradská kapitula je minoritním členem dvoučlenného honebního společenstva, majoritním členem jsou Lesy ČR. Honitba se nachází v Českém středohoří, které je regionem s obecně velmi vysokými stavy spárkaté zvěře. Výše nájemného není v rovnováze s náklady, které les vyžaduje. Přirozená obnova se zde až na malé, zvěří decimované výjimky nevyskytuje. Veškerou umělou obnovu je nutné chránit oplocením, což vyžaduje extrémní, naprosto nestandardní náklady a ani v oplocení není zajištění kultur jisté. Zvěř totiž významně poškozuje i oplocení. Zatím bohužel není možné uplatňovat škody zvěří v oplocenkách“ Vojtěch Macek, správce lesů Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY: „Jedním z přežitků zákona o myslivosti je i seznam druhů zvěře. Tedy druhů, o které by se měli myslivci teoreticky starat, přikrmovat je a případně regulovat jejich stavy lovem. Najdeme mezi nimi druhy dnes v naší přírodě kriticky ohrožené či zvláště chráněné jako je třeba kočka divoká. Ale i druhy, které myslivce vůbec nezajímají, příkladem je poštolka obecná. Paradoxně nám tak zákon na ochranu přírody jeden druh chrání a myslivecký zákon ten stejný chráněný druh zařazuje mezi zvěř. A přitom na seznamu zvěře dodnes chybí některé druhy nepůvodních, velmi agresivních, invazivních predátorů. Jakýmkoliv změnám se však myslivci podporovaní ministerstvem zemědělství úporně brání.Karel Kříž, výkonný místopředseda Českého svazu ochránců přírody.

ČESKÁ SPOLEČNOST ORNITOLOGICKÁ: „Početnost různých druhů zvířat se v průběhu času mění a podle toho se musí měnit i příslušná legislativa. Zatímco srnci, jeleni nebo prasata jsou bez přirozených predátorů pohromou pro lesy, kachna polák velký je od roku 2015 zařazena do světového červeného seznamu. Je naprosto nepřijatelné, abychom v Česku stříleli celosvětově ohrožená zvířata.Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

HNUTÍ DUHA: „Novela zákona o myslivosti musí zachovat poslanci loni schválený princip odvozování výše lovu od míry škod, které spárkatá zvěř působí na lesích. Bez toho není možné nastolit v lesích rovnováhu mezi početností zvěře a stavem lesů. Bez toho nebude možné obnovit druhově pestré, odolnější lesy. Miliardy korun investované do obnovy lesů po kalamitě by byly vyhozené peníze, protože přemnožená zvěř nyní sežere nebo vážně poškodí většinu vysázených mladých listnáčů a jedliček. A co je ještě horší – spase přirozené zmlazení, kterým se lesy samy obnovují. Přitom právě lesy vzniklé z přirozeného zmlazení jsou odolnější než lesy uměle vypěstované z výsadbyJaromír Bláha, lesnický expert Hnutí DUHA.

SDRUŽENÍ VLASTNÍKŮ HONEBNÍCH POZEMKŮ: „Byli bychom rádi, aby  novelizace myslivecké legislativy odpovídajícím způsobem respektovala práva vlastníků a uživatelů pozemků. Tedy aby vlastníci a pachtýři měli přímý a efektivní vliv na to, co se na jejich majetcích odehrává, zejména na změnu a tvorbu honiteb. Citlivé téma je řešení škod zvěří, poněvadž řadě drobných vlastníků a zemědělců škody zejména od divokých prasat způsobují i existenční problémy.Bohumír Nekola, předseda Sdružení vlastníků honebních pozemků.

Comments are closed.