Press "Enter" to skip to content

Veřejný dluh ČR loni rostl nejdramatičtěji v historii země. Hrozí zhoršení ratingu a dluhová spirála

Veřejný dluh ČR stoupl loni v poměru k hrubému domácímu produktu nejvýše od roku 2016, když podle dnes zveřejněných údajů ČSÚ dosáhl úrovně 38,1 procenta. Oproti roku 2019 tak narostl poměrně dramaticky, totiž z úrovně 30,2 procenta, tedy o bezmála osm procentních bodů. Jedná se o nejvýraznější meziroční nárůst dluhu v poměru k HDP v historii ČR. Nárůst odpovídající 7,9 procentního bodu předčí jak dosavadní rekordní nárůst z roku 2001, o 5,7 procentního bodu, tak i ten z roku 2009, kdy vrcholila světová finanční krize – tehdy nárůst odpovídal 5,3 procentního bodu.  

Ačkoli veřejný dluh ČR narůstá poměrně dramaticky, Česko si za loňský rok udrží postavení jedné z nejméně zadlužených zemí EU. To proto, že veřejný dluh citelně roste i ve většině jiných zemí EU. Ilustrují to data za země Visegrádské skupiny. Podle nejnovějších mezinárodně srovnatelných dat, těch za třetí čtvrtletí 2020, totiž veřejný dluh v ČR narůstal meziročně pomaleji – o 6,9 procentního bodu – než v Maďarsku (o 7,1 procentního bodu), Polsku (o 9,7 procentního bodu) i než na Slovensku (o 11,9 procentního bodu). Nelze předpokládat, že by na těchto číslech poslední loňské čtvrtletí cokoli zásadního změnilo. ČR by tak měla setrvat mezi pěticí nejméně zadlužených zemí EU. V rámci zemí Visegrádské skupiny pak bude suverénně nejméně zadlužená.  

Závažnější než samotná výše dluhu je však dynamika jeho nárůstu, a to zejména ta, kterou lze očekávat letos a v nejbližších letech. Hrozí totiž, že mnohé země EU začnou své veřejné finance ozdravovat rychleji než ČR, což by mohlo postavení Česka v rámci EU zhoršit. Navíc by takový vývoj nenechaly bez povšimnutí ratingové agentury. Ty loňský citelný nárůst tuzemského zadlužení tolerují, neboť vnímají celkový pandemický kontext, kvůli němuž nastalo. A vnímají také kontext mezinárodní, v kterém se Česko nijak nevymyká. To se však může změnit právě tehdy, pokud vláda, zřejmě ale ta, co vzejde z říjnových voleb, nebude s to v uspokojivé rychlosti zahájit proces konsolidace veřejných financí. Možné zhoršení ratingu dluhu ČR, které se pak dostaví, prodraží obsluhu dluhu ČR a může celé Česko uvrhnout do nebezpečné dluhové spirály.  

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Be First to Comment

    Napsat komentář

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *