Do roku 2030 Česko zřejmě navýší své výdaje na obranu z letošních necelých 161 miliard korun na nějakých 355 miliard korun. Stane se tak, pokud na právě probíhajícím summitu NATO v nizozemském Haagu členské země NATO dojednají závazné navýšení výdajů ryze na obranu během pěti let na 3,5 procenta HDP.
Hodnota 3,5 procenta HDP čistě na obranné výdaje se zdá mít dostatečně širokou podporu napříč členskými zeměmi Severoatlantické aliance. Otázkou však zůstává, zda členské země budou muset plnit závazek 3,5 procenta HDP k roku 2030 nebo k jinému datu, často se skloňuje roku 2032.
Pokud by platil termín roku 2030, Česko bude muset navýšit oproti letošku svůj obranný rozpočet v nominálním vyjádření o 120 procent. O takřka 200 miliard korun. Nominální hrubý domácí produkt ČR má totiž dle letošní dubnové prognózy Mezinárodního měnového fondu činit roku 2030 necelých 10 146 miliard korun.
Česko má přitom vskutku co dohánět. Podle nejnovějších dat Světové banky neplnilo roku 2023 závazek alespoň dvou procent HDP na obranné výdaje jako jediná země v rámci Visegrádské čtyřky (viz graf Světové banky níže). Na chvostu tohoto kvarteta zemí je Česko, co se výdajů na obranu v poměru k HDP týče, prakticky soustavně od roku 2016. Takže jeho obranný sektor je podle všeho nejvíce podinvestovaný v rámci Visegrádské čtyřky.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank
